Lidé, kteří nás znají nejlépe, vědí přesně, kde jsou naše slabá místa. A právě tam míří jejich slova. Ne vždy proto, že by nám chtěli skutečně ublížit, ale často proto, že:
- Sami nesou nezpracovaná traumata a bolest.
- Reprodukují vzorce chování, které viděli u svých rodičů a prarodičů.
- Podvědomě testují naše hranice a sebelásku.
- Neumí komunikovat jinak – jejich slovní útoky jsou voláním o pomoc.
Může se zdát nepochopitelné, že někdo, kdo by nás měl milovat, se k nám chová právě takto. Ale zde přichází zásadní poznání: Nejsou to oni, kdo rozhodují o naší hodnotě. Jsme to my.
Když si to uvědomíme, máme možnost změnit to, jak na podobné situace reagujeme.
Jak se bránit emocionálním útokům od nejbližších?
Namísto toho, abychom se nechali vtáhnout do destruktivních emocí nebo zůstali v roli oběti, existuje jiná cesta.
1. Pozorujte, co ve vás situace spouští
Když vás někdo blízký zasáhne slovem, zastavte se a uvědomte si:
- Kde v těle cítíte bolest?
- Jaké emoce se ve vás probouzí? (Vztek, smutek, zklamání, ponížení...)
- Jaké myšlenky vám naskakují? ("Nikdy nebudu dost dobrý/á", "Všechno dělám špatně", "Nikdo mě nemá rád...")
2. Přestaňte se obviňovat a vystupte z role oběti
Místo otázky "Proč mi to dělají?" si zkuste položit jinou otázku:
"Co mi tato situace ukazuje? Jak mohu tuto zkušenost použít k růstu?"
Často se totiž ukazuje, že lidé útočí na to, co je na nás nejcennější. Pokud vás někdo například neustále kritizuje za vaši citlivost, může to znamenat, že právě citlivost je vaším darem, který byste měli rozvíjet a ne potlačovat.
3. Rozhodněte se, že si to nevezmete osobně
To, co druzí říkají, není odrazem vás, ale jich samotných. Každý člověk vnímá realitu skrze své vlastní bolesti, traumata a zkušenosti.
Když vám někdo řekne: "Jsi k ničemu, nikdy nic nedokážeš," neříká tím nic o vás, ale o svých vlastních strachách a nejistotách.
Vy máte možnost volby – buď tomu uvěříte, nebo se rozhodnete, že to není vaše pravda.
4. Pracujte s emocemi vědomě
Pokud cítíte, že vás situace přemohla a emoce vás zaplavují, zkuste následující:
- Dejte si čas a prostor pro zpracování. Jděte na procházku, běžte si zaběhat, dýchejte vědomě.
- Přijměte své emoce. Neodmítejte je, nepopírejte. Jen je pozorujte a nechte je projít.
- Nahlas si řekněte, že se rozhodujete pro jinou cestu. Například: "Už si nebudu brát tato slova osobně. Vybírám si cestu sebelásky a vnitřního klidu."
5. Uvidíte v tom lekci a svůj dar
Často se stává, že to, na co nám naši blízcí nejvíce útočí, je právě to, co je na nás nejkrásnější a nejhodnotnější.
Například:
- Jste citliví? Možná máte dar empatie a léčení druhých.
- Jste jiní než ostatní ve své rodině? Možná jste průkopníkem nové generace, která mění staré vzorce.
- Máte silné názory? Možná máte dar vést a inspirovat ostatní.
Zkuste si proto při každé podobné situaci položit otázku: "Co mi tím chce vesmír ukázat? Jak to mohu využít ve svůj prospěch?"